Železnorudský Nepomuk
Je to už pěkných pár let, co hanebný nečas odplavil Železnorudským jejich svatého Jana z Nepomuku i s mostem, na kterém stával a odnesl ho až do Zwieselu. Bylo pro svatého na mostě samo o sobě dost smutné, že místo aby byl pánem nad vodami, dal se jimi odnést, takže poté, co selhal, ztratil u lidí důvěru a ti teď nosili svíčky ofěrou jinému světci. Železnorudskému Nepomukovi se však mělo vést zle i dál. Zwieselští jej sice vytáhli z vody, ale nevystavili sochu, jak by se patřilo v kostele, nýbrž uložili ji jako každý jiný takto nalezený předmět v obecní kolně. Nu dobře. Dva nebo tři dny nato přinesl nějaký kramář světem jdoucí zprávu, že železnorudským uplaval jejich svatý. Zwieselský starosta napsal starostovi do Železné Rudy list následujícího znění:
„Nepomuk, který se Vám ztratil, by mohl být ten samý, kterého jsme vytáhli při poslední velké vodě z toku Řezné a deponovali k vyzvednutí majiteli do obecní kůlny. V hluboké úctě…atd.
Nato odpověděl železnorudský starosta doslova takto: „Jestli tomu u Vás deponovanému Janu z Nepomuka chybí nos, kterýžto mu urazil nějaký uličník kamenem, pak je dotyčný ten náš“.
Poněvadž svatému z mostu to při nedobrovolné plavbě do Zwieselu vzalo i uši, několik prstů a svatozář, starosta Zwieselu psal nazpět znovu: „Ten u nás deponovaný Jan z Nepomuka je ve stavu, že Vámi udané poznávací znamení samo nepostačuje. Račte uvést jisté poznávací znamení jinačí. V hluboké úctě…
Naštěstí napadlo železnorudskému obecnímu strážníkovi, že do podstavce sochy světcovy vyryl jednou jeden zpropadený zamilovaný párek srdce a své monogramy. Železnorudští o tom Zwieselské následně uvědomili a tak ta věc konečně došla vzájemného souhlasu. Jak už to tak ale chodí, nenašla se po celé týdny nijaká příležitost k tomu, aby si nějaký povoz vzal s sebou ze Zwieselu svatého Jána domů a vypravit jeden vůz „extra“ bylo Železnorudským přece jen drahé. Zwieselský starosta přitom každých osm dní hrozil: „Železné Rudě příslušející Jan z Nepomuka by měl být co nejdříve vyzvednut k odvozu, poněvadž zmíněný není nijak zajištěn a je umístěn toliko v obecní kolně“.
Starosta Železné Rudy jen pokaždé lítostivě žádal: „Račte mít s naším Janem z Nepomuka ještě nějakých pár dní strpení, než bude zmíněný odvezen“.
Když ale výměna psaní tam a sem trvala už dobrého půl roku, připadlo to zwieselskému starostovi už přeci jen hloupé příliš a vystavil železnorudským jasné ultimátum: „Nebude-li do železné Rudy příslušející Jan z Nepomuka vyzvednut zde na místě do 48 hodin, bude od nás vypraven postrkem.“
Tu pohanu si na sebe Železnorudští přeci jen vzít nechtěli a tak konečně najali potah a svého svatého z mostu si odvezli z Zwiesslu domů.
Autor Hans Multerer, překlad Jan Mareš