HISTORIE MĚSTA | Muzeum Královského Hvozdu Nýrsko, a.s.

HISTORIE MĚSTA
Cesta: www.muzeumnyrsko.cz > Historie města

ROČNÍ PLÁN AKCÍ

Seznamte se s tím, co chystáme v nejbližší době a přijďte mezi nás

Historie města

Podle některých pramenů zde byla snad osada již ve 12. stol. První spolehlivou zmínkou je listina Jana Lucemburského z roku 1327, v níž je Nýrsko jmenováno jako městečko a majetek královské komory a výnos ze cla v tomto místě je věnován Petrovi z Rožmberka. Od počátku se jednalo o dvě samostatné obce Horní Nýrsko a Dolní Nýrsko.

Horní Nýrsko náleželo k panství hradu Pajrek (postaven před r. 1356), Dolní Nýrsko bylo součástí panství Bystřice. R. 1558 tehdejší majitel panství Bystřice Jan Koc z Dobrše získal již pustý hrad Pajrek s Horním Nýrskem a s vesnicemi Hodousice, Milence, Pláně, Uhliště, Starý Láz aj.

Od té doby byly obě obce spojeny v panství Bystřice až do roku 1918. Městský znak je užíván od konce 15. stol.

Pokusme si představit městečko Nýrsko před 100 lety. Podle sčítání obyvatel z roku 1900 mělo 1844 obyvatel, z toho 197 Židů a jen 40 Čechů. Zbytek tvořili Němci. Stálo zde 245 domů. Městečko bylo sídlem okresního soudu, u něhož se řešily právní spory 1. instance, věci dědické apod. Byl zde berní úřad , pošta a telegraf. Úřadovala zde vzhledem k blízkosti hranic finanční stráž. V čele samosprávy bylo jako dnes městské zastupitelstvo. To volilo tehdy  tříčlennou městskou radu a starostu.

V roce 1900 bylo zastupitelstvo vyměněno, neboť brzdilo rozvoj města. Městem proběhla aféra tajemníka W. Hakla, který z městské pokladny zpronevěřil peníze na svatbu své dcery. Dluh uhradil bývalý starosta Adam Metzner a Haklovi se odstěhovali do Ameriky. Novým starostou se stal Georg Rank. Bylo zavedeno elektrické osvětlení a městečko se pozvolna elektrifikovalo. Postupně se zavádí telefon a vodovod (1912).  Roku 1895 byla do Nýrska přestěhována z Vídně optická továrna pana Viléma Ecksteina, která brzy dávala práci 200 lidem. Panoval zde čilý stavební ruch, vyrostla vilová čtvrť (dnes Lesní  čtvrť) směrem na Starou Lhotu. Díky železničnímu spojení (vybudováno 1876-1877) vznikly v Nýrsku i další podniky, např. výrobna ocelového nářadí vidlárna Siegfried Bernt, pobočka továrny na prádlo Joss a Lowenstein.

Ve městě byly zastoupeny takřka všechny živnosti. Řemeslníci a živnostníci se sdružovali do živnostenských společenstev a grémií. Sídlila zde spořitelna a nemocenská pokladna. Roku 1907 je otevřena nová radnice, která stále 60 000 K. Při té příležitosti město vydalo publikaci,  na jejímž vzniku se podíleli zdejší spisovatelé a badatelé. Anton Schott, Hans Watzlik, Paul Stuiber (složil slavnostní píseň, kterou otextoval pan Watzlik) a Josef Blau. Ve městě byla národní škola pětitřídní a trojtřídní měšťanská škola pro chlapce, dívčí byla zřízena později. Ve městě vyvíjelo činnost 20 spolků. Např. pěvecký spolek Neuernen Liedertafel  zal. 1886 a vedený panem Heinrichem Tschidou. Dále spolek vojenských veteránů, spolek pro povznesení chovu skotu, spolek včelařský, spolek myslivecký, okrašlovací spolek (zal. 1901 a vedený Dr. Moritzem Singerem), Červený kříž, rybářský spolek a Tělocvičný spolek Eiche (zal. 1907, vedený Hansem Watzlikem).

Bez významu nebyl ani počínající turistický ruch. Už v prvním uceleném průvodci po českém království Řivnáčově z roku 1882 je město doporučováno k letní návštěvě pro množství přírodních krás v okolí a levné a dobré hostince. 

Přišlo léto 1914 a s ním červnový atentát na následníka habsburského trůnu v Sarajevu, po němž do měsíce (26.7.) vyhlásilo Rakousko válku Srbsku. Úřadující starosta města Nýrska Pernfuss měl projev na nádraží a jeho zvolání „Hoch Osterreich“ přerušil jeden z místních výkřikem „Hoch Serbien“.  Na pravidelně se konajícím výročním jakubském trhu (27.7.) došlo k obdobnému incidentu, kdy hrnčíř, který přijel prodávat své zboží v hostinci vykřikoval: „Ať žije Srbsko!“. Z vozíku plného nádobí mu zůstaly jen střepy.

Záhy dostali někteří muži povolávací rozkazy. Zdejší vojáci odcházeli na frontu do Srbska a Polska. Začaly přicházet špatné zprávy o padlých a raněných. V Nýrsku byl zřízen špitál v Altmanově a Halmbachově hostinci. Další např. na bystřickém zámku, v Dešenicích apod.

Tyto sloužily do roku 1915, kdy přišlo velké množství uprchlíků z Haliče a Bukoviny.

30.8.1914  vyšlo z kostela sv. Tomáše v Nýrsku procesí  k bystřické kapli Nejsvětější Trojice a jeho účastníci jej obětovali za šťastný vývoj ve válce. Podobná procesí se konala do Nových Kostelů (Neukirchen) v Bavorsku,  na Loretu v Týnci. Červený kříž sbíral pro vojáky prádlo. V měšťanské škole pletla děvčata ponožky, rukavice a svetry pro vojáky. Obyvatelé připravovali vánoční balíčky pro vojáky tzv. zimní pomoc vojsku. V říjnu 1914 byli povolány ročníky 1892-1894. Do roku 1917 byli povoláni muži až do 50-ti let. V roce 1918 pak došly rozkazy i chlapcům, kterým bylo na začátku války 14 let. 

Civilisté začali už od začátku války pociťovat nedostatek potravin a některého zboží. Chléb a cukr byly na „lístky“ a v obchodech chyběla sůl. Vznikly aprovizační komise, které měly na starost zásobování. Doma se vařilo mýdlo a pivo. Poukázky byly i na uhlí a šatstvo. V roce 1918 se před radnicí srotily rozčilené ženy, neboť v obchodech nebyla vůbec žádná mouka. Vykoupili ji tzv. křečci, asi 60 lidí ze Železné Rudy. Místní jim pak na oplátku rozřezávali jejich ruksaky, když šli na vlak.

Válka do Nýrska přivedla i lidi ze vzdálených končin. Kromě uprchlíků před válkou byli na bystřickém zámku v roce 1918 zajatí italští vojáci. Ti měli volný režim a chodili denně do města do kavárny Trejbal. Dostali se však do konfliktu s místními. Posmívali se jim, když je viděli stát fronty před obchody s potravinami. Zpívali jim:“Milá vlasti, můžeš být klidná, Rakousko brzy vyhladoví.“

Armáda žádala nadále další přísun peněz a naturálií. Nakonec se sbíraly i kovové předměty z domácností a došlo i na kostelní zvony. Odevzdávala se sláma i seno. Liknavost obyvatel V Hamrech ke sbírkám byla potrestána přidělením vojáků do dvorců, kteří na předávání dohlíželi. V září roku 1918 se objevila epidemie tzv. španělské chřipky. Lidé ale umírali i hlady. V říjnu 1918 pak dochází zvěsti o budoucím rozdělení Rakouska.

18.10.1918 složila rakouská vojska zbraně. Císař Karel I. Sice vydal manifest o přetvoření Rakouska ve spolkový stát složený ze států národních. Bylo však již pozdě a lidé otevřeně hovořili o rozpadu Rakouska a kladli si otázku, zda budou připojeni k Čechám, nebo k Bavorsku. 22.10. byl ustaven v Nýrsku Národní výbor střední Šumavy.  V jeho čele byl sedlák z Chudenína Petr Grossl. 25.10.1918 tento výbor diskutoval v Metzerově hostinci a vznesl požadavek, aby tento kraj byl v zhledem k svému německému charakteru připojen k Sudetenlandu v rámci německého Rakouska. Se svojí žádostí se pak rozjeli do Prahy, Ústí nad Labem a Vídně.

Následoval 28.10.1918 – vznik Československé republiky a s ním 30.10. vzrušené zasedání národního výboru. Poslanec Schreiner ve velmi emotivním projevu hovořil o zradě rakouské vlády a o vhození do pytle Čechům. Československá vláda bez většího odporu obsazovala území obydlená Němci. 4.11.1918 přijel do Nýrska nadporučík Šedivý se šesti vojáky posílený o tři italské zajatce. Odstraňovali zpočátku symboly Rakousko-Uherska, v čemž jim dle dobových svědectví nadšeně pomáhaly zdejší děti.

14.11.1918 se konala na náměstí Dolního Nýrska demonstrace místních obyvatel proti připojení k Československu. Byli zatčeni dva aktivisté.  Připojení  Nýrska k Československu místní obyvatelé nevítali s nadšením. Němci se stali z národností většiny v novém státě národnostní menšinou. Válka si vybrala krutou daň na 79 zmařených životech.

Vzrušené poměry se po vzniku Československé republiky uklidnily a život se brzy vrátil do starých kolejí. Většina  podnikatelů v Nýrsku sice prošla za války těžkou zkouškou, ale udrželi se pokračovali ve výrobě. Naopak, někteří i významně rozšířili svoji výrobu jako např. pan Josef Pankratz, majitel firmy na výrobu fotografických papírů a fotoalb Kartofot.

 Určitými změnami prošlo školství. Nový stát podporoval české školství a proto byla otevřena 1919-1920 jednotřídní česká obecná škola. Byla umístěna ve staré školní budově tzv. Na ostrově. Prvním učitelem byl pan Vilém Brož. V roce 1923 byla otevřena druhá třída a v roce 1926 česká měšťanská škola, jejímž ředitelem byl Ondřej Kohout. V roce 1929 byla otevřena nová budova české školy (v dnešní školní ulici), kde pak byla jak obecná a měšťanská škola, tak i škola mateřská. Náklady na budování školy přesáhly milión korun.

Významně se rozvíjí kulturní a sportovní život. Začíná se budovat lesní divadlo. Skoro každé léto místní kulturní činitelé (pánové  Blau a Watzlik aj…) pořádali přednáškové cykly z historie, literatury a medicíny..apod., které finančně podporoval stát. Bylo vybudováno koupaliště a tenisové kurty. Nýrští řemeslníci se zúčastňují společných výstav v Klatovech, poprvé v roce 1920. V tomtéž roce byl otevřen ve zdejší škole ročník zemědělské zimní školy.

V roce 1929 je vybudován spolkem veteránů pomník padlým za 1. světové války, který navrhl rodák Robert Bohm. (dnes kašna pod kostelem sv. Tomáše). Politický život byl celkem klidný, volby v roce 1921 vyhrála německá sociální demokracie. Ostatní strany: Svaz zemědělců a venkovských živností, Německá strana demokratické svobody, Sdružení českých voličů, Německá živnostenská strana. V roce 1933 nastupuje v Německu k moci A. Hitler s programem sjednocení všech Němců v jednom státě. V Čechách se záhy objevuje strana s podobným programem. Sudetoněmecká strana.   Tato byla v Nýrsku založena v Braunově hostinci v roce 1935. Téhož roku také tato strana spolehlivě vyhrála volby nejen v Nýrsku, ale v celé republice. Její činnost se začala záhy projevovat.

Již v srpnu roku 1936 vyvěsili její dva aktivisté Vilém Cibulka a Heřman Zettl na hrad vlajku s hákovým křížem a „ozdobili“ budovu okresního soudu nápisem „Juden hinaus“. Nebyl to však obecný postoj německého obyvatelstva. Sociální demokracie např. právě v roce 1936 uspořádala tzv. Pohraniční dny (Grenzland-tatung) se sportovní akademií u koupaliště. S účastí pana Wenzla Jaksche, tehdejšího místopředsedy německé sociální demokracie. V září 1937 se po úmrtí prezidenta T. G. Masaryka také konala v Dolním Nýrsku na náměstí tryzna. V květnu 1938 však odstoupili sociální demokraté z městského zastupitelstva, důvodem bylo ovládnutí  města členy sudetoněmecké strany.

V květnu se po mobilizaci v Nýrsku objevili vojáci československé armády, kteří sem byli vysláni pro ostrahu hranic. Čeští a židovští obyvatelé se jim snažili pomáhat, ze strany německého obyvatelstva šlo však o nepřátelství. V červnu byli posíleni návštěvou Konráda Henleina, který se zde zastavil po své okružní cestě po Sudetech. Češi, Židé a demokraticky smýšlející Němci už ve městě nezůstávali a odcházeli do vnitrozemí.  

 

Zdroj: Dr. Lenka Sýkorová “Nýrsko ve století proměn”

 

Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ
Šumava, Nýrsko - turistické informace, tipy na výlety, ...