ROK JOSEFA BLAUA | Muzeum Královského Hvozdu Nýrsko, a.s.

ROK JOSEFA BLAUA

ROČNÍ PLÁN AKCÍ

Seznamte se s tím, co chystáme v nejbližší době a přijďte mezi nás

Rok Josefa Blaua

Pokračuje série roků, věnovaných významným osobnostem města Nýrska v oboru literatury. To je spojeno, jak jistě mnozí z Vás ví, s existencí "genia loci" Statečku pod Ostrým. Mnozí z literátů se záměrně do Nýrska a okolí stěhovali, aby byli tímto "geniem loci" ovlivněni. A skutečně z Nýrska nejeden významný literát vzešel. Druhým nýrským spisovatelem, kterému jsme věnovali celý rok, byl Josef Blau. K jeho šedesátinám mu bylo uděleno čestné členství něsta Nýrska. Byl zcela bez pochyby největším odborníkem na historii města a jeho okolí. 

 

Josef Blau se narodil 12. srpna 1872 v Nýrsku (Neuern) a zemřel 22. října 1960 v dolnobavorském Straubingu. Byl bezpochyby nejvýznamnější vlastivědný badatel tohoto kraje. Byl skutečným prototypem učitele, který své žáky seznamoval nejen s obsahem stanovených osnov, ale přinášel jim i bystré pozorování o kraji, ve kterém žijí. Svou učitelskou dráhu začínal v Dešenicích, pokračoval ve Svaté Kateřině, Červeném Dřevě a Orlovicích. Než odešel učit na školu do Nýrska, nějaký čas působil také ve Staré Lhotě, ale to již jako její ředitel. V roce 1929 odešel do penze. Jeho rodina se do tohoto kraje přistěhovala z nedalekého Eschlkamu. Jeho otec i děd byli obuvníci. Rodinnému řemeslu se vyučil jeho bratr Eduard, ale Josefu Blauovi byla předurčena zcela jiná životní dráha. Z prvého manželství měl syna Karla, který zemřel v 1. sv. válce, druhou jeho manželkou byla Barbora, sestra hudebního skladatele Jindřicha Jindřicha. Procházíme-li jen zběžně prací, kterou po sobě zanechal, zůstáváme v údivu nad jejím rozsahem. Vedle mnoha naučných prací, z nichž nejznámější jsou asi jeho dějiny Králováků na Šumavě /Geschichte der Künischen Freibauern/, je i autorem črt ze Šumavy Waldleute a drobné antologie Osserland, obojí vydáno 1922, o čtyři roky později výboru z díla Georga Leopolda Weisela pod názvem Aus dem Neumarker Landestor a také knihy pohádek Westslawische Märchen (vyšla v Jeně 1929), v neposlední řadě pak souboru šumavských vyprávění Von Räubern, Wildschützen und anderen Waldbrüdern, který vyšel roku 1928 v Horní Plané. Rok nato vydal v Lipsku titul Sudetendeutsche Sagen. Po povídkových knihách Medový strom /Der Honigbaum/ (1934) a Statečný Lenz /Der tapfere Lenz/ (1935) zanechal i román Der Goldene Säule, který ovšem stačil vyjít až roku 1958. Za druhé světové války přeložil do němčiny Baarova Jana Cimburu. Nesmíme zapomenout ani na vynikající historickou práci Dějiny sklářství na Šumavě a v Bavorském lese. Na práci spisovatele a historika úzce navazovala i služba městského kronikáře, jehož přispěním se tak může město pyšnit odbornou prací. Jeho poctivost se projevovala nejen v jeho vztahu k židovskému obyvatelstvu, ale kupříkladu i v jeho čestném postoji k Hansi Watzlikovi, příteli, s nímž si postavili domy vedle sebe, ale s nímž se přece jen později dost v názorech rozcházel. Zcela samostatným dílem zůstává jeho zásadní podíl na vzniku Lesního divadla v Nýrsku. Nepoužívaný lom se jeho snažením proměnil v místo široko daleko vyhledávané divadelními soubory a dal důstojné zázemí mnoha ochotnickým spolkům v tomto kraji.

Poslední částí programu celého roku byla konference. Příspěvky, které na konferenci zazněly, jsou vydány ve sborníku, jehož několik exemplářů je ještě k dostání v pokladně muzea za 150,- Kč, nebo je lze objednat k zaslání dobírkou na adrese muzeum.nyrsko@seznam.cz

Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ
Šumava, Nýrsko - turistické informace, tipy na výlety, ...